Techniky
V knize najdete 63 praktických technik, které můžete okamžitě zařadit do své výuky. Novou techniku můžete začlenit do svého stávajícího repertoáru, aniž byste museli předělávat celý svůj přístup.
■ 1. Plánování vzorových odpovědí
Odpovědi, které si učitelé zapíší předem ke svým otázkám. Jsou to odpovědi, které od žáků chtějí následně slyšet. Učitelé si tak uvolňují část své pracovní paměti, aby se mohli více soustředit na dění ve třídě.
■ 2. Předvídej chybu
Zvyšování pravděpodobnosti, že si učitel chyb (pokud k nim dojde) všimne a zareaguje na ně. Neznamená to však jen jejich identifikaci – jde také o plánování, co s nimi udělat.
■ 3. Prováděcí kroky
Jak si sestavit činnosti, díky kterým přizpůsobíte výuku konkrétní skupině žáků
v určitý den a v určitou hodinu?
■ 4. Dvojitý plán
Jak si co nejprecizněji naplánovat výuku? Plán hodiny popisuje sled aktivit, které bude dělat učitel. Dvojitý plán jde dál. Detailně popisuje, co budou v který okamžik dělat žáci.
■ 5. Přehledy znalostí
Jednostránkový dokument, který obsahuje nejdůležitější znalosti, jimž žáci musí porozumět, aby se mohli zapojit naplno do výuky.
■ 6. Nahraď sebeposuzovací otázky
Otázky, které po žácích vyžadují, aby zhodnotili vlastní porozumění něčemu, co se právě naučili, mají tendenci přinášet falešná potvrzení – zejména chce-li učitel slyšet jen ano/ne.
■ 7. Procvičování vybavování z paměti
Praktické řešení problému zapomínání – žáci se po uplynutí určité strategické doby rozpomínají na informace, které se učili.
■ 8. Standardizuj formát
Navržení takového grafického zpracování a uspořádání prostoru, aby učitel okamžitě věděl, kde hledat potřebná data – vždy na stejném místě.
■ 9. Aktivní pozorování
Zapsáním svých pozorování si učitelé vytvoří trvalý záznam, zvýší množství informací, které si zapamatují, a uvolní si pracovní paměť na to, aby mohli lépe vnímat, co se ve třídě děje.
■ 10. Ukažte mi
Žáci aktivně předkládají důkazy o svém porozumění učiteli. Ten tak může rychle vyhodnotit porozumění celé třídy.
■ 11. Afirmativní kontrola
Žáci dostávají příležitost posoudit vlastní práci
a rozhodnout se, zda už jsou připraveni na kontrolu od učitele.
■ 12. Kultura chyby
Ve třídě s kulturou chyby se žáci cítí v bezpečí, když udělají chybu. Nemají potřebu se bránit. Zkoumání toho, co se nepovedlo, vnímají jako důležité a cenné.
■ 13. Ukázka
Vizuální sdílení práce žáka s ostatními – nejen že o ní mluvíte, ale máte ji všichni před očima po celou dobu, kdy s ní pracujete.
■ 14. Opravujte se mnou
Čím víc času věnujete studiu chyb, tím důležitější je, aby si žáci poznatky nakonec zapsali. Potřebují písemný́ záznam toho, co se naučili, aby se k němu později mohli vrátit, a posílit tak zapamatování.
■ 15. Neúčast nepovolena
Aby učitelé pomohli žákům přejít od neochoty a odmítání ke snaze, musí jim nejprve znesnadnit snadný únik – nepřipustit možnost, že by se žáci, kteří buď nevědí, nebo se nechtějí zapojit, odpovědět ani nepokusili.
■ 16. Jen správně je správně
Žák odpoví téměř podle představ učitele, ale odpovědi ještě něco schází – nejde sice o chybnou, ale o ne úplně kompletní odpověď. Několik konkrétních opatření pomáhá učitelům dovést žáky k akademicky přesné odpovědi.
■ 17. Chtěj víc
Ve třídách s nejvyššími akademickými očekáváními neznamenají správné odpovědi konec procesu učení, ale otevírají dveře k dalším výzvám.
■ 18. Na formátu záleží
Úkolem učitele je rozvíjet u žáků zvládnutí určité podoby mateřského jazyka. Jde o standardní jazyk, spisovný, chcete-li.
■ 19. Bez omluv
Přesvědčení učitelů, že žáci úkol nezvládnou nebo že pro ně bude učivo příliš náročné či nezajímavé, je sebenaplňujícím se proroctvím. Není strategické omlouvat se žákům za obsah předem.
■ 20. Vstupenka
Aktivita na úvod hodiny. Je důležité začít hodinu rychle a kvalitním úkolem. Konzistentně. Předvídatelná aktivita, kterou žáci znají, jim umožní začít pracovat aktivně a s jistotou.
■ 21. Postupuj v krocích
Učitelé by si měli vždy dávat pozor, aby nepřehlédli něco, co jim připadá zřejmé, ale pro žáky to může být zdroj nepochopení.
■ 22. Tabule = papír
Tvorba poznámek je klíčová, avšak snadno přehlížená dovednost, která žákům umožňuje přehledně si zpracovávat učební materiál
v dlouhodobém časovém horizontu.
■ 23. Samostatné čtení s úkoly
Poskytovat žákům hodiny soustředěného samostatného čtení (zejména náročnějších textů) patří k tomu nejcennějšímu, co mohou učitelé ve škole udělat – a to v jakémkoli předmětu a v kterémkoli ročníku.
■ 24. FASE čtení
Podpora žáků v hlasitém čtení maximalizuje hodnotu a životaschopnost této aktivity
a umožňuje budovat plynulost a radost žáků ze čtení.
■ 25. Choď po třídě
Kde při hodině učitel stojí, je pro výuku zásadní. Ovlivňuje to, jaké informace o žácích získává, a pomáhá mu to určit, jaký typ interakce zvolit, aby je mohl vést a podporovat.
■ 26. Exitka
Pro spolehlivý přehled o myšlení žáků je vhodné zakončit hodinu krátkou sekvencí otázek, které odhalí, do jaké míry si žáci osvojili hlavní učivo hodiny.
■ 27. Měň tempo
Jedním z klíčů k úspěšné hodině je způsob střídání aktivit. Díky tomu žáci stále přemýšlí o téže myšlence, ale zapojují se různými způsoby.
■ 28. Zvýrazni kontury
Učiníte-li začátky a konce aktivit viditelné a zřetelné, upozorníte na změnu aktivity a zajistíte, že žáci budou jasně vnímat jednotlivé milníky, snáze si všimnou nových aktivit a zvýší se jejich zájem.
■ 29. Všichni se hlásí
Zvednout ruku a opět ji dát dolů, když mluví někdo jiný, je dobrý návyk. Tato technika pomáhá řídit zvedání rukou tak, abyste maximalizovali přínosy jejího vlivu na dynamiku výuky a míru zapojení žáků.
■ 30. Pracuj s časem
Čas je největším zdrojem, se kterým jako učitelé ve třídě hospodaříte, a proto je jeho záměrné, strategické a často viditelné měření zásadní pro formování žákovské zkušenosti ve třídě.
■ 31. Ani minuta nazmar
Važte si času žáků a nepromarněte ani minutu. Čas je jako voda v poušti – měli bychom s ním šetřit, uvážlivě hospodařit a pečlivě ho střežit.
■ 32. Základní pravidla formulování otázek
Způsob, jakým jsou kladeny otázky, může ovlivnit rozhodnutí posluchače, zda se vyplatí pokusit se na ni odpovědět. Struktura otázky může mít významný vliv na to, jaké přemýšlení a odpovědi vyvolá.
■ 33. Čas na promyšlení
Odpovědi, které učitel může očekávat po méně než vteřině přemýšlení žáků, nebudou pravděpodobně ty nejpropracovanější, jaké mohou jeho žáci vytvořit.
■ 34. Přímé vyvolávání
Vyvolávání žáků bez ohledu na to, zda se přihlásili, může vyvolat řetězec překvapivých a pozitivních účinků. Existuje jen málo technik, které dokáží změnit učební prostředí k lepšímu tak rychle.
■ 35. Sborová odpověď
Učitel položí otázku, případně sdělí informaci a celá třída nahlas a unisono na otázku odpoví, nebo frázi zopakuje.
■ 36. Způsoby účasti
Existence řady předem známých rutin pro to, jakým způsobem se žáci budou věnovat učivu.
■ 37. Fragmentace
Poskytnutí co nejmenší možné nápovědy, která žákovi pomůže rozpomenout se na to, co už ví, a dojít tak ke správné odpovědi.
■ 38. Všichni píšou
Požádejte žáky, aby psali často a formativně, a dělejte to uprostřed jiné práce, v krátkých intervalech během celé hodiny. Ukážete žákům zcela nový rozměr psaní a pomůžete jim naučit se přemýšlet písemně.
■ 39. Tiché sólo
Pokud se vám podaří přimět všechny žáky ve třídě, aby po delší dobu soustředěně psali, bude to mít velký přínos pro jejich myšlení a následnou diskusi.
■ 40. Napřed psaní
Jedním z nejlepších způsobů, jak si procvičit hluboké a samostatné přemýšlení, je změnit pořadí aktivit čtení–diskuse–psaní na čtení–psaní–diskuse; předsunout psaní před diskusi.
■ 41. Umění věty
Abychom dokázali zachytit složitou myšlenku s nuancemi a přesností, musíme ovládat soubor nástrojů pro tvorbu vět – syntax. Skrze Umění věty ji lze vyučovat vcelku příjemným způsobem a bez tvorby grafického rozboru vět.
■ 42. Pravidelná revize
Písemný projev žáků lze zlepšit tím, že se revize stane každodenní záležitostí, která je prováděná v malých dávkách, až se z ní stane návyk pravidelné revize veškerého písemného projevu – nejen toho formálního.
■ 43. Ve dvojicích
Krátká tematická diskuse s partnerem vedle, nebo naproti pomáhá maximalizovat míru učení.
■ 44. Návyky diskuse
Lidé, kteří vedou efektivní konverzaci, dávají najevo, že pozorně naslouchají – občas stručně shrnou postřehy ostatních zúčastněných nebo se snaží propojit svůj názor s tím, co řekl někdo jiný.
■ 45. Ustup do pozadí
Krátké sekvence, v nich žáci vedou vrstevnické minidiskuse. Vystřídá se několik žáků přímo za sebou a vyučující vstupuje až na konci – nereaguje na každý komentář zvlášť. Místo tenisu (vzorec žák–učitel–žák–učitel–žák–učitel) hrají volejbal (vzorec žák–žák–žák–učitel).
■ 46. Disciplinovaná diskuse
Efektivní diskuse potřebuje společný cíl – a to na dvou úrovních. Potřebuje konkrétní téma, na kterém se účastníci nevyřčeně shodnou, a sdílený mentální model toho, co znamená o něčem diskutovat.
■ 47. Práh / Silný start
Způsob, jakým se učitel rozhodne přivítat žáky, když překračují práh dveří, jim sděluje, co se pravděpodobně bude dít, když vstoupí do třídy; a to, co lidé očekávají, se s mnohem větší pravděpodobností stane.
■ 48. Návyky pozornosti
Rutiny, které vedou žáky k posílení pozornosti během výuky a k vybudování silnějších pozornostních návyků.
■ 49. Maximalizuj účinnost
Jedním z důvodů, proč jsou postupy ve třídách všudypřítomné, je to, že jsou-li dobře navržené, pomáhají učitelům šetřit čas na učení
■ 50. Budování rutin
Budování rutin vytváří základ úspěchu, připravuje k němu cestu skrze jasné vysvětlení a důsledné posilování, které se vytrácí, jakmile se excelence stane návykem – nikdy však zcela nezmizí.
■ 51. Ještě jednou
Nástroj, jenž pomáhá udržovat a posilovat dovednost, kterou už žáci mají. Technika Ještě jednou by měla vyznít pozitivně a s důrazem na zlepšení.
■ 52. Důkladné zadání
Efektivní zadávání instrukcí – rozdělení rozsáhlejších úkolů do zvládnutelných kroků, které mohou žáci provést – je jednou z klíčových kompetencí učitele.
■ 53. Radar – Sleduji vás
Když žáci vědí, že je vyučující vidí a že mu záleží na tom, zda plní instrukce, je náhle mnohem pravděpodobnější, že se jimi budou řídit.
■ 54. Zviditelni očekávání
Platí, že čím viditelnější úkon, ke kterému žáky učitel vyzve, tím snadněji může sledovat, zda jej žáci plní.
■ 55. Co nejméně invazivní intervence
Učitel by se měl snažit, aby korekce byla co nejméně viditelná – a co je možná ještě důležitější, aby korekce proběhla během toho, co stále vyučuje.
■ 56. Rozhodně a klidně
Učitelé, kteří mají skvěle zvládnutý třídní management, stojí pevně za kormidlem – dělají svou práci s noblesou a zpravidla provádějí kroky, které vedou k bezkonfliktnímu zapojování žáků.
■ 57. Umění důsledků
Klíčem k úspěchu je uvážlivé, spravedlivé a lidské vyvozování důsledků – cílem je změnit neproduktivní chování na pozitivní, nikoli trest jako takový. V mnoha případech vyvodíte důsledky proto, že vám na žácích záleží.
■ 58. Silný hlas
Jedná se o techniku, která zahrnuje jak hlas, tak řeč těla. Naznačovaná síla ve většině případů indikuje vyrovnanost, sebekontrolu, zachování rozvahy a klidu – a to zejména pod tlakem.
■ 59. Pozitivní rámování
Člověka daleko víc motivuje něco pozitivního než negativního. Snažit se uspět a být spokojený je silnějším popudem k jednání než se snažit vyhnout sankci.
■ 60. Precizní ocenění
Jakmile se slova jako „úžasné“ a „vynikající“ objevují v každé interakci s dítětem, ztrácíme možnost skutečně a upřímně oslavit úspěchy, které jsou opravdu úžasné a vynikající.
■ 61. Vlídně a pevně
Vlídně nároční učitelé mají vysoká očekávání, jsou důrazní a neústupní ve vztahu k akademickému obsahu i nastavenému chování.
■ 62. Emoční stálost
Snížení intenzity silných emocí – zejména frustrace a zklamání – je klíčovou součástí naší práce. Silné negativní emoce učitelů umocňují emoce žáků.
■ 63. Faktor radosti
Je rozdíl mezi „radostí“ a „zábavou“. Zábava je součástí radosti; ale radost je víc než zábava – touha po zábavě jakožto cíli spíše než hledání radosti z učení (se) nás může svést na scestí.
